Jak jenom našincům záleží na tom, aby měli kolem sebe uklizeno! Zejména ve chvílích, kdy se k nim chystá nějaká ta významná návštěva, jako je dejme tomu tchýně nebo Ježíšek, ale logicky i jindy. Jak jenom bychom si přáli, aby kolem nás neležely věci bez ladu a skladu, ale aby tu byly náležitě rozmístěné, srovnané a esteticky vyhlížející, jak jenom by nám bylo milé, kdyby kolem nás neležel na všem prach, v kuchyni se nevršilo neumyté nádobí a v koupelně nevyprané svršky a spodky!
Ale aby tomu tak bylo, je třeba vykonávat činnost zvanou úklid. Tedy činnost, která se mezi našinci rozhodně netěší žádné zvláštní popularitě. Čemuž se vlastně ani není co divit, protože
- takové uklízení zabere hromadu času, jenž nám často schází a jenž představuje jak známo i peníze,
- jde o nejednou i dost namáhavé počínání, na které se nám po celodenním shonu nedostává sil,
- a hlavně je to nikdy nekončící záležitost, protože než se nadějeme, usadí se na utřených plochách prach znovu, tu nám něco ukápne a tu něco upadne,…
Znáte to, že? Jenže co s tím naděláme? Buď jsme odsouzeni k věčnému uklízení, nebo se musíme smířit s tím, že budeme žít jako čuňata na smetišti.
A protože to právě zmíněné nechceme a vesměs si to ani nemůžeme dovolit, nezbývá nám, než utírat, vytírat, smejčit, šůrovat, vysávat, drhnout, cídit a co já vím, jak se všem těm úklidovým činnostem ještě říká. Anebo to – když máme štěstí – můžeme nechat na někom jiném. Buď na našem protějšku, manželce či manželovi, družce nebo druhovi a podobně, pro které je však charakteristické, že při tom rozhodně nebudou pět chvalozpěvy na naše moudré rozhodnutí, nebo na profesionálech na ranní úklid kanceláří Praha Purehouse.cz.
A vsazení na ty posledně zmíněné je logické a moudré. Protože pro ně je to zaměstnáním, které spolehlivě zvládají, a proto zákazníkům prokážou jenom ty nejlepší služby.
A my si můžeme dát pohov.