Hominidů jsou dva druhy – Australopithecus a Homo. Výzkum vzniku člověka a vývoje lidské společnosti se opírá o fosilní nálezy a při získávání poznatků pomáhají moderní metody, například komparativní biochemie.
Před 30 miliony let žil na území dnešního Egypta lidoop (hominoid), který již byl člověku vzdáleně podobný. Nazývá se Aegyptopithecus. O 10 milionů let později se v afrických pralesích zdržoval tzv. Proconsul, což byl drobný lidoop a nejpravděpodobnější předek dnešních lidoopů i člověka. 
A před 10 miliony let se ve východní Africe, Evropě a Asii objevil Afropithecus – podle zubů, potažených sklovinou, se usuzuje, že se živil tvrdými plody, ořechy a kořínky. Díky pevné zubní sklovině se mohl Afropithecus kvalitně stravovat a dožíval se tedy i vyššího věku.
Za prvního hominida byl vědci označován Australopithecus anamensis, žijící v období před 4,2 – 3,9 milionů let v Africe, byl to tvor, lišící se od hominoidů vzpřímenou chůzí. Jeho čelist se však lidoopům ještě podobala. Avšak později se vědecký názor začal přiklánět k tvrzení, že skutečně prvním hominidem byl Ardipithecus ramidus, který již skutečně chodil vzpřímeně po dvou nohách. Žil v dnešní Etiopii před 4,4 miliony let.
Před 4 až 3 miliony lety se v různých oblastech Afriky začal objevovat hominid Australopithecus afarensis; měl malý mozek, dlouhé paže a krátké nohy. Nejstarším fosilním nálezem byla „samice“ Lucy, která pravděpodobně měřila jen 110 cm. „Samci“ tohoto druhu dorůstali až 150 cm. Velmi podobný druh se objevil rovněž v Africe, a to před 3,5 – 3 miliony lety, Australopithecus bahrelghazali. 
Jeho čelist již částečně ustoupila a už se tolik nepodobala lidoopům. Později po celém území Afriky žili i další: Australopithecus africanus, A. garhi, A. aethiopicus, A. boisel, A. rudolfensis a Australopithecus robustus – ten měl mohutné stoličky, z čehož se usuzuje, že byl býložravcem. Měl výrazné nadočnicové oblouky. Asi před jedním milionem let rod Australopithecus vymřel. Avšak před 2,5 miliony lety se z čeledi hominidů vyčlenil rod Homo (Homo rudolfensis a Homo habilis) a ten žil souběžně s australopitheky asi 1,5 milionu let. Homo – člověk měl již větší mozek, jemnější čelisti s menšími zuby, jiné hlasové ústrojí, které později umožnilo rozvoj řeči. Homo habilis si již dokázal vyrobit nejjednodušší nástroje.
