Deprese tu vždy byla, a vždy bude. Někdo by mohl říct, že v době blahobytu je deprese znakem slabosti, a neschopnosti, což je ovšem nesmysl. Depresí lidé trpěli i dříve, jen se o tom příliš nemluvilo. Jako by se snad jednalo o sprosté slovo. Jedinci byli považováni za slabochy, ubožáky, a o tom, že by snad mohli trpět vážnou duševní nemocí, se nesmělo ani zmínit. Deprese je však skutečná, a rovněž vážná nemoc, kterou není radno podceňovat. Lidé trpící touto nemocí se nemohou zkrátka vzchopit, a dělat, že se nic neděje, stejně jako lidé s rakovinou nemohou prostě změnit životní styl, a zázračně se uzdravit. Je tedy potřeba tuto nemoc rozpoznat zavčasu, a začít ji řešit, nejlépe s odborníkem.
Jak rozpoznat známky deprese?
Deprese není povahovým rysem, ani chvilkovou slabostí. Takové to, když někdo řekne, že má depku, není skutečnou nemocí. Deprese však skutečná je, a její důsledky mohou být až fatální. Může se projevit u jinak zdravých jedinců, nebo u lidí, kteří trpí jinými zdravotními obtížemi. Obvykle je doprovázena pocity méněcennosti, celkovou únavou, apatií, potemnělou náladou, a snahou vyhýbat se společnosti. Osoba postižená hlubokou depresí se nemůže zkrátka vzchopit, a začít se sebou něco dělat, jen tak se začít věnovat oblíbeným činnostem, nebo se pustit do sportu. Mysl je v tomto případě ochromena stejně, jako třeba zlomená končetina, nebo podrážděný žaludek. Člověk někde hluboko doopravdy touží po uzdravení, ale neumí si sám poradit.
Co dělat, když máte depresi?
Ideální je okamžitě vyhledat odbornou pomoc, a to v podobě psychologa, nejlépe však psychiatra. Není se za co stydět, a návštěva psychiatra neznamená, že jste blázen. Stejně jako jiní specialisté, se i psychiatr zaměřuje na konkrétní lidské potíže, a tedy ty psychické. Nečekejte však, že po jednom sezením se uzdravíte, a budete jako dřív. Pravděpodobně to bude chtít nějaké léky, pravidelné návštěvy odborníka, při kterých budete rozebírat své pocity, a také životní změny. Pozitivem však je, že nic není ztraceno.