Ačkoliv se nám při pohledu shora mohou moře a oceány zdát monogamní, není tomu tak. Dokonce i v jednom oceánu najdeme mnoho nejrůznějších oblastí, které se liší nejen teplotou vody, ale také salinitou. Objevují se v ní mořské proudy či dokonce řeky, pole či dokonce lesy řas, a mnoho dalších věcí. A právě mořské proudy mají na nás mnohem větší vliv, než bychom mohli čekat. Některé z nich jsou tak důležité, že dokonce ovlivňují i život lidí na pevnině, a to i včetně nás ve středu Evropy. Jedním z nich je Golfský proud. Ten je u nás nejznámější, a z dobrého důvodu. Vzniká v teplých oblastech Atlantiku poblíž rovníku a teče směrem na sever až k Anglii. Cestou ohřívá okolní vodu, a tím i okolní vzduch. Jednoduše řečeno, je mnohem teplejší než okolní vody, a to o tolik, že má na nás skutečně velký vliv.
Právě on je důvodem, proč u nás existuje rozdíl mezi oceánským a kontinentálním klimatem, a proč je u nás vzhledem k naší zeměpisné šířce mnohem tepleji než v Americe, kde tento proud nemají. Abychom si to uvědomili, stačí jen říci, že se naše republika nachází na stejné zeměpisné šířce jako Kanada – a ta není zrovna známá pro svá teplá léta či zimy v podstatě bez sněhu, se kterými se setkáváme v několika posledních letech.
Je tedy jasné, že právě Golfský proud umožňuje takový život, na jaký jsme zvyklí. Problém je, že vzhledem ke globálním změnám klimatu se situace může velmi rychle změnit. Tající arktické ledovce vodu neustále ochlazují, a způsobují, že se tento proud již nedostane tak daleko na sever, a postupně také slábne. Tím se vytrácí i jeho vliv, což dříve či později pocítíme. Velmi snadno se tak může stát, že zvýšení celkové globální teploty může paradoxně pro velkou část Evropy znamenat ochlazení. Zda je to ovšem něco, co bychom měli chtít, je otázka. Faktem však je, že nám to s největší pravděpodobností nic dobrého nepřinese.